PRO ŠKOLY - DIAGNOSTIKA
Specifické poruchy učení a chování
Mimořádně nadaní žáci
Mimořádně nadaní žáci (MNŽ) mají specifické vzdělávací potřeby, na které je zapotřebí reagovat a vytvářet pro ně stimulující, dostatečně náročné výukové podmínky. Z těchto důvodů je důležité, že problematika MNŽ má již několik let oporu v zákonných normách pro základní a střední školství (§ 17, §18 a §19 z. 561/2004 Sb. /školský zákon/ a navazující vyhlášky č. 73/2005 Sb. o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků a studentů mimořádně nadaných ). Dále pro ZŠ: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – kapitola 9-Vzdělávání žáků mimořádně nadaných.
Nadání je nejčastěji definováno jako soubor schopností, které jedinci umožňují dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace. Člověk může disponovat jedním nebo i několika druhy nadání. V běžné populaci se podle typu nadání a rozdílů v definicích nadání vyskytuje 3-10% mimořádně nadaných. Sportovní a umělecké talenty bývají již u malých dětí poměrně snadno rozpoznány a mohou být také záhy rozvíjeny, protože nabídka sportovních, hudebních, výtvarných aj. kroužků a uměleckých škol je dostatečná.
Na rozdíl od jiných oblastí nadání (uměleckých, pohybových…) je v odborné i zákonné kompetenci pedagogicko-psychologických poraden nadání kognitivní (poznávací či rozumové schopnosti, intelekt). Kognitivně nadané děti samozřejmě nejsou skupinou homogenní, přesto se vyznačují některými společnými znaky: rychlou schopností učit se nové poznatky, vynikající pamětí, schopností pracovat s koncepty komplexnější a abstraktnější povahy, vysokou tvořivostí, množstvím nápadů a alternativ řešení, zvídavostí, upřednostňováním samostatné práce, sofistikovaným smyslem pro humor, výrazným smyslem pro spravedlnost, morálku a fair play, perfekcionismem, individualismem, kvalitní a dlouhodobou schopností koncentrace v oblasti svých zájmů, širokými znalostmi v oblasti zájmů. Často začínají velmi brzy mluvit, brzy se začínají spontánně zajímat o symboliku – čtení a psaní. Oproti běžným vrstevníkům vnímají souvislosti tam, kde je jiní nevidí, ostře vnímají pravidla, ale i rozpory, nespravedlnost a reagují na ně, obtížně se podřizují direktivnímu vedení, mohou se chovat nekonformně. Svou „jinakostí“ mohou vzbuzovat nepochopení okolí, na které pak mohou reagovat afektem až agresí.
Skutečné schopnosti nadaných dětí mohou vlivem přidruženého handicapu zůstat skryté, nepoznané. Aby dítě mohlo naplnit své nadání, nestačí k tomu jen jeho vnitřní potenciál, tedy vysoká inteligence, tvořivost, motivace – velmi důležité je také stimulující prostředí, ve kterém žije, příležitosti k poznávání. Handicapem pro rozvíjení potenciálu dítěte tak může být nepodnětné rodinné prostředí, ale i tělesné či smyslové vady, vady řeči, dyslexie, poruchy autistického spektra apod. Individuální vývojové disproporce se potom mohou projevovat např. tak, že děti vysoce nadprůměrné ve výkonech a tvořivosti, jsou překvapivě nevyzrálé v sociálním chování, mají slabě rozvinuté motorické dovednosti apod.
V základní škole často bývá pro mimořádně nadané děti náročnost učiva příliš nízká (může se týkat jen určitých předmětů, především u dětí s vyhraněným nadáním, např. v matematice, nebo u dětí s mimořádným nadáním a zároveň specifickou vývojovou poruchou učení). Předepsané postupy učení nebo řešení úloh bývají pro tyto děti nevyhovující a demotivující. Se ztrátou motivace ke školní práci dochází ke změnám v prožívání i chování, následně i v postoji k autoritám ve škole. Nespokojenost dítěte se může projevovat nechutí ke školnímu učení až rezignací na snahu a školní výkonnost. Dlouhodobá nespokojenost ve škole se pak může projevit nejen pasivitou a nesoustředěností na výuku, ale i nevhodným chováním, např. upoutáváním pozornosti (šaškováním, vykřikováním, negativismem) a otevřenými agresivními konfrontacemi s učiteli , což může být mylně považováno za nevychovanost, poruchy chování apod.
Rozpoznání (identifikace) mimořádného nadání je dlouhodobý proces, neboť do věku 8- 9 let je náročné jednoznačně stanovit, zda se jedná o mimořádné nadání nebo zrychlený vývoj, který se postupně může časem vyrovnávat s tzv. věkovou normou. Při identifikaci mimořádně nadaných dětí se uplatňuje jak pozorování v rodině i ve škole, portfolio (z informací rodičů), rozbor výsledků práce žáka, rozhovory se žákem, jeho rodiči, učiteli, vedoucími zájmových kroužků a také psychologické a pedagogické diagnostické metody. Pracovníci sítě pedagogicko-psychologických poraden poskytují zákonným zástupcům nebo učitelům se souhlasem zák. zástupců dítěte pomoc při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka, jak v oblasti vzdělávání s využitím např. možností akcelerace či obohacování v režimu individuálního vzdělávacího plánu, tak v oblasti sociálního začlenění ve vrstevnické skupině. Vytváření vztahové sítě je totiž u mimořádně nadaných dětí ovlivněno jejich častou tendencí k introverzi, navíc některé jejich typické osobnostní vlastnosti (sklon k perfekcionismu, zvýšená kritičnost k sobě i okolnímu světu, specifický druh humoru apod.) mohou znesnadňovat vytváření nekonfliktních vztahů jak ke spolužákům a učitelům, tak k sobě samému.
Koordinátoři pro mimořádně nadané žáky pro Olomoucký kraj
Božena Kučková, psycholog
PhDr. Daria Slavíková, psycholog
Mgr. Eva Kutáčová, speciální pedagog
Literatura (výběr):
Předškolní věk: Mönks, F.J.-Ypenberg, I.H.: Nadané dítě. Praha Grada 2002.
Campbell, J.R.: Jak rozvíjet nadání vašich dětí, Praha Portál 2001
Fisher, R.: Učíme děti myslet a učit se, Praha Portál 2004
Školní věk:
Laznibatová, J.: Nadané dieťa, jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava IRIS 2001.
Hříbková, L.: Nadání a nadaní , Praha UK PdF 2002
Dočkal, V.: Zaměřeno na talenty, Praha Cover 2005
Chcete vědět víc?
Institut pedagogicko-psychologického poradenství Praha (centrum pro podporu mimořádného nadání) - www.ippp.cz
Společnost pro talent a nadání StaN-ECHA (poradna, klub rodičů)
http://stan-echa.euweb.cz, http://www.talent-nadani.xf.cz
(Klub rodičů při StaN-ECHA – pravidelně se scházejí každou 3. středu v měsíci v prostorách fakultní ZŠ Chlupova v Praze 5-Lužinách, na programu bývá odborná přednáška i výměna zkušeností mezi rodiči, přednášky i setkání s odborníky lze prostřednictvím Klubu rodičů objednat i do jiných měst)
On-line vzdělávací projekt Institutu dětí a mládeže MŠMT ve spolupráci s odborníky z Matematicko-fyzikální fakulty UK Praha Talnet (talentovaní žáci 8. a 9. tříd a víceletých gymnázií absolvují výukový on-line kurz a získají certifikát MFF UK – www.talnet.cz
Občanské sdružení Mensa ČR (letní tábory i pro rodiče s dětmi – zábavně-vzdělávací campy rozvoje logických schopností, literární a filmově-dramatický camp, projekt herních klubů – fungují v Olomouci a okolí na ZŠ Hálkova, ZŠ Mozartova, ZŠ Spojenců, v Litovli na gymnáziu a na ZŠ Vítězná) – http://www.mensa.cz/mensa.cz/site/skupiny/herni kluby.html.
Centrum rozvoje nadaných dětí (fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno)
www.nadanedeti.cz - informace pro psychology, pedagogy, rodiče – diskusní internetové skupiny
Občanské sdružení Krachne – přírodní vědy, soustředění pro středoškoláky
http://web.natur.cuni.cz/-arachne/
Školní zralost
Školní zralost
Zralost pro nástup školní docházky je dosažení takové úrovně tělesného, rozumového, citového a společenského vývoje u dítěte nastupujícího povinnou školní docházku, v rámci které je schopno úspěšně zvládat požadavky a nároky spojené se vstupem do školy (např. přizpůsobit se změně denního režimu, začlenit se v dětské skupině, respektovat jiné autority než rodičovské, spolupracovat ve skupině, odložit uspokojení svých potřeb a podřídit se pravidlům a normám, soustředit se cíleně na činnost a vytrvat u ní, učit se číst, psát a počítat …).
Drobné vývojové nerovnoměrnosti jsou u dětí obvyklé, protože každý jedinec se vyvíjí vlastním tempem v závislosti na vnitřních předpokladech a vnějších formujících vlivech. Pokud jsou vývojové nerovnoměrnosti včas rozpoznány, lze je v mnoha případech úspěšně vyrovnat záměrným a cíleným působením ještě dříve, než dítě do školy nastoupí.
Výraznější vývojová nevyzrálost (ať už jsou její příčiny jakékoliv) je však významnou překážkou pro úspěšnost a spokojenost dítěte ve škole. Řešením může být odložení školní docházky o 1 rok.
Spolupráce školy při odkladu školní docházky
Při zápisu dětí do 1. ročníku ZŠ informuje škola zákonné zástupce o možnosti odkladu školní docházky (OŠD). Může doporučit rodičům kontaktovat ŠPZ (PPP nebo SPC dle charakteru potíží dítěte) pro posouzení psychosociální zralosti pro školu. Je vhodné upozornit rodiče, že vyšetření v PPP bude realizováno nejdříve v březnu, neboť období předškolního věku je charakteristické velkou dynamikou vývoje a mnohdy výraznými vývojovými posuny v krátkých časových intervalech. Jestliže je doporučen dítěti odklad školní docházky (ŠPZ nebo lékařem), žádají zákonní zástupci dítěte ředitele školy o OŠD nejpozději do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě nastoupit školní docházku, a doloží svou žádost zprávou z vyšetření ve ŠPZ nebo doporučením lékaře.
V r. 2009 došlo k legislativní změně v § 37 školského zákona, který se týká OŠD: dřívější doporučení odkladu současně dvěma odbornými vyjádřeními (ŠPZ a lékaře) bylo zjednodušeno na jedno doporučení – tedy buď od školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC) nebo od lékaře. Je však žádoucí nadál zachovávat dělbu odborných kompetencí mezi zdravotnictvím a ŠPZ - tedy lékař by se měl vyjadřovat k somatickému vývoji a zdravotnímu stavu a ŠPZ k psychosociálnímu vývoji dítěte. V případě projevů psychosociální nezralosti dítěte u zápisu prosíme školy, aby rodiče důrazně upozornily na důležitost vyšetření v PPP (u výraznějších vad řeči v logopedickém SPC) nejen z hlediska získání podrobné diagnostiky, ale i možnosti poskytování následné péče (např. nabídky stimulačních programů). Doporučení od lékaře je v případě psychosociální nezralosti dítěte jen formálním krokem k udělení OŠD, schází však to nejdůležitější – další cílená stimulace dítěte.
Existuje také možnost dodatečného odkladu školní docházky u dětí, které do školy sice nastoupí, ale nejsou schopny se pro nezralost na školní zátěž adaptovat. Se souhlasem zákonného zástupce může ředitel školy rozhodnout o dodatečném OŠD v průběhu prvního pololetí školního roku, ve kterém dítě nastoupilo do 1. třídy (do 31. 1.).
Odložení školní docházky dítěti je v kompetenci ředitele školy, kde je dítě zapsáno k povinné školní docházce – ředitel rozhodne o odkladu ŠD dle §37 odst.1 školského zákona 2004/561 Sb., jestliže doložené doporučení k OŠD je kladné.
Specifické poruchy učení
Pod tento termín můžeme zahrnout celou skupinu poruch a dysfunkcí, které jsou příčinou výukových obtíží dítěte ve škole. Další termíny jsou vývojová porucha učení, porucha učení, či specifická vývojová porucha učení (SPU).
Jedná se o poruchu v jednom nebo více psychických procesech nutných k porozumění nebo užívání řeči, ať mluvené či psané, projevující se nejčastěji nedokonalou schopností číst (dyslexie), psát (dysgrafie), ovládat pravopis (dysortografie) nebo počítat (dyskalkulie). Pojem SPU nezahrnuje děti, jejichž výukové obtíže jsou v zásadě důsledkem poruch zraku, sluchu nebo motoriky, opoždění rozumového vývoje, citových poruch nebo málo podnětného prostředí.
Projevy SPU se nejčastěji objeví až na určitém stupni vývoje dítěte, zpravidla po nástupu do 1.ročníku ZŠ.
Specifické poruchy chování
Můžeme se setkat s různým označením - lehké mozkové dysfunkce (LMD) – dřívější termín, nyní je častěji nahrazován termíny: syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou (ADHD) nebo syndrom poruchy pozornosti bez hyperaktivity (ADD).
Tyto poruchy jsou spojeny s odchylkami funkce centrální nervové soustavy. Děti, které mají tyto poruchy chování mají často průměrnou až nadprůměrnou inteligenci, velmi často se k poruše chování přidružují i poruchy učení, mohou mít obtíže s navazováním přátelství, doma v rámci rodiny. Jsou nadměrně živé, upovídané, ale opravdu lišit se začnou až ve škole, kde nevydrží na místě, nedokáží soustředěně pracovat jako ostatní vrstevníci, vyrušují, vykřikují, nedokáží ovládnout své emoce, jednají impulzivně, tedy bez domýšlení důsledků, nejsou schopny organizace práce, plánování. Učení je pro ně tedy nesmírně náročné. Nesoustředěnost jim znesnadňuje osvojení si některých motorických dovedností, jako je třeba plavání, jízda na kole. Mívají potíže s respektováním společenských pravidel, což jim komplikuje navázat kamarádské vztahy.